Jízdárnu, kterou jsem pojmenovala po svém prvním koni Quo Vadis, funguje už čtyři roky a jsem ráda, že se mi podařilo rozjet jezdecký klub právě v Hloubětíně, protože jsme tu našli ideální kombinaci pastvin, lesa i otevřeného terénu. Navíc jízdárna stojí na snadno dostupném místě. Manžel se v Hloubětíně narodil a je obrovský patriot. Já jsem se sem přivdala, ale tuto část Prahy jsem si zamilovala stejně jako on, protože si tu každý najdeme to, co k životu potřebujeme. Louka kbelského letiště navíc nabízí ideální cvalový prostor pro naše koně, který je v Praze absolutní vzácností. Vyjíždíme si louku užít sami i s klienty a členy oddílu.

Všechny okruhy, které nabízíme, jsou vymezené časem. Hodinový okruh se jede hlavně v přilehlém lese. Z jízdárny se vyrazí do kopce směrem k lomu, odkud se získával kámen na stavbu Karlova mostu. Pak se jede dál přes les a pole až třeba ke kbelskému letišti. Při dvouhodinovém okruhu se dostaneme do nedalekých lesoparků. Pořádáme i celodenní výlety, během nichž se vydáváme směrem k Podolance anebo do Dolních Počernic.

V létě po skončení táborů vyrážíme s těmi nejzkušenějšími jezdci na týdenní putování po Českém ráji, kde koníci měsíc relaxují na pastvinách a mají absolutní klid. Na začátku září se pak odpočatí vrací zpět do práce v Hloubětíně.

Naši členové se spolu s jízdou na koni učí, že se ke zvířeti musí přistupovat s úctou, že koně nestačí jen nakrmit, jak se to dělávalo dříve, ale že je to živá bytost a partner. Těší nás, když v členech klubu probouzíme vztah k přírodě a je pro nás zadostiučiněním, když vidíme, jak jim jízda na koni pomáhá posilovat tělo a jak jim přináší psychickou odolnost. Opravdovou odměnou je pak vidět, jak se z naprostých začátečníků stávají samostatní jezdci s citem pro koně.

Možná to bude znít ohraně, ale z vlastní zkušenosti můžu říct, že jízda na koni je jako droga. Člověk, který zažije pocit větru ve vlasech, vidí svět z koňského hřbetu, už nemůže přestat.

Autorem fotografií je Tomáš Pěkný

Další Informace