Jaká je první vzpomínka, kterou si vybavujete ve spojení s vaším zájmem o architekturu? 
Architektura mě začala zajímat v okamžiku, kdy mě přestala obklopovat. To se přihodilo v gymnaziálních letech po přestěhování z rodného Starého Města Pražského na nedokončené sídliště Bohnice. 

Kdy jste se rozhodla se architektuře a památkové péči věnovat profesně a co vás k tomu vedlo?
Zájem o sídliště předcházel zájmu o památky. Studovala jsem urbanismus na pražské fakultě architektury a zaujalo mne, že architekt řeší samotné domy, kdežto urbanista rozhoduje o tom, zda a kde ty domy vůbec budou. Díky urbanistickému pohledu vnímám sídliště od počátku jako celek, ne jako shluk vzájemně nesouvisejících objektů. 

Na jakých zajímavých projektech právě pracujete?
Na metodice regenerace sídlišť, na srovnání českých sídlišť s našimi sousedy (Německo, Polsko, Slovensko, Rakousko), mapuji památkově chráněné a památkově hodnotné obytné soubory v Čechách a přilehlém okolí.  

Dají se najít prvky, které jsou společné pro moderní stavby sídlišť a historické budovy? Takové, které by nás nenapadly? 
I sídliště si překvapivě zaslouží respekt, lze s nimi lépe nakládat, pokud důkladněji poznáme jejich historii a jejich specifika včetně původní podoby.

Je nějaká otázka, na kterou byste byla ráda, aby se vás někdo zeptal, ale zatím ji nikdo nepoložil?
Lze pro sídliště něco udělat? Otevřít celostátní odbornou i veřejnou diskuzi o negativech a pozitivech sídlišť, o jejich místě v dějinách architektury, o jejich významu pro společnost, o jejich budoucnosti a cestách k jejich zhodnocení.

Nebo:
Mělo by smysl vytvořit cyklus pořadů věnovaných sídlištím u nás i ve světě, jejich minulosti a budoucnosti? Určitě by bylo vhodné využít velký ohlas Paneláků i Panelandu a navázat na jejich poznatky. Odborníků i témat je dostatek.